Proč je tak důležitý pitný režim

Vnitřní prostředí svého těla bychom si měli udržovat v pořádku – dostatečným příjmem tekutin , který představuje 30-35 ml vody na 1 kg váhy člověka , avšak během horkého léta minimálně 3 až 3 a půl litrů denně. Voda je nejdůležitější složkou potravního řetězce člověka. Její nedostatek vede k vážnému poškození lidského organismu již po několika dnech. Pokud výdej tekutin výrazněji přesahuje jejich příjem, mohou vznikat různé komplikace: poruchy krevního oběhu, svalové křeče, bolesti hlavy, třes, nevolnost, kolaps až tepelný šok. Proto je správný pitný režim velmi důležitou podmínkou pro zachování optimálního zdravotního stavu každého člověka .

Proč je voda tak důležitá pro náš organismus?

Dvě třetiny našeho těla tvoří voda. Odhaduje se, že člověk, který váží 70 kg, jí má v sobě 50 litrů. Jen malá část se nachází v tělesných tekutinách, např. v krvi, v lymfě, v žaludečním nebo střevním obsahu – asi 15 litrů. Ostatních zhruba 30 litrů vody obsahují tkáně orgánů uvnitř svých buněk. Tělo musí přijímat pitím přibližně 1,5 až 2,5 litru vody za den. Kromě toho si vodu vyrábí organismus sám při spalování živin – metabolickými cestami. Vstřebávání vody se děje osmoticky v tenkém střevě a zčásti i v tlustém střevě. Nespotřebovaná, zužitkovaná voda se z těla vylučuje trávicím ústrojím prostřednictvím slin, žaludeční šťávy, žlučí, pankreatickou šťávou, střevními sekrety a stolicí. Hlavní výdej vody však představuje zejména močení, únik vodní páry při dýchání a samozřejmě pocení.

Voda v našem organismu významně ovlivňuje metabolismus na všech úrovních. Je nosičem minerálů, stopových prvků a dalších elementů. Každá chemická reakce v našem organismu se děje ve vodním prostředí. Voda transportuje živiny ke všem orgánům, zásobuje nervové cesty, udržuje správnou funkční a reprodukční schopnost našich buněk, je nutná pro plnění všech úkolů naší krve a lymfy, reguluje naši tělesnou teplotu. Voda navíc pomáhá neustále útočící jedy v našem organismu vyplavovat přes ledviny, střeva a pokožku.

Proč je pro člověka důležitý správný pitný režim?

Pitný režim, tedy příjem a výdej vody, se řídí konstitucí člověka, věkem, aktivitou organismu a také okolním prostředím. Práce a pohyb v teple vedou k velkým ztrátám tekutin a minerálů pocením. Tehdy ztrácíme za hodinu i několik litrů vody, a proto musíme odpovídající množství tekutin a iontů okamžitě do těla doplnit. Nedostatek vody vyvolává pocit žízně, který je zprostředkován reflexně z tzv. centra žízně v mozkovém přívěsku, jako reakce na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných tekutin, především krve a mozkomíšního moku, kde jde o zvýšení hustoty těchto tekutin. Nedostatek vody se projeví suchostí sliznic, únavností, malátností, spavostí, poruchou koordinace chůze a pohybů, snížením kožního napětí, zrychlením pulsu, poklesem krevního tlaku. U dětí můžeme často pozorovat bolesti hlavy zaviněné nedostatkem tekutin. Ve střevech voda napomáhá vstřebávání a trávení živin a při jejím nedostatku nastává zácpa, zvláště pokud je spojena také s nedostatkem vláknin. Hlavními orgány odpovědnými za udržování vodní a minerální bilance jsou ledviny. Zde protékají tekutiny a nastává zahuštění koncentrace vylučované vody. Ledviny se při nedostatku tekutin snaží zachránit pro organismus co nejvíce vody, ale tím také zadržují v těle látky pro tělo škodlivé – toxické. Vodní bilanci kontroluje hormon mozkového přívěsku (adiuretický hormon), dále aldosteron kůry nadledvin, hormony dřeně nadledvin a hormony štítné žlázy.

Zvýšená spotřeba tekutin při tělesném zatížení vyplývá z toho, že většina energie ( až 75 % ) se mění na teplo a tělesná teplota se snižuje pocením. Spotřeba tekutin je úměrná venkovní teplotě, velikosti zatížení a nadmořské výšce. Při chladném suchém vzduchu je pocení menší, ale více vody ztratíme dýcháním. Ztráta tekutin dýcháním se zvyšuje nadmořskou výškou a může dosahovat 0,5 až 1,5 litru za hodinu. Toto se často podceňuje a potlačuje se pocit žízně. Pokud nedochází k vyrovnání ztrát tekutin a minerálů, v organismu nastává nadměrný úbytek tekutin tzv. dehydratace. Ztráta tekutin o 2 % snižuje výkon až o 20 %. Ztráta tekutin nad 6 % už může vést ke kolapsu, který může skončit až smrtí.

Co se stane, jestliže pijeme málo?

Při nedostatku vody v našem organismu se v cévách a tkáních hromadí škodlivé látky, což přetěžuje látkovou výměnu a vylučovací orgány. Voda v tkáních, krev a lymfa se zahušťují, oslabuje se obranný systém těla, selhává přenos nervových impulsů, zpomalí se i obnovování buněk a člověk rychleji stárne. Nedostatkem vody se zhušťuje krev, tím se sníží tlak ( může to vést až ke kolapsu ) a také zásobování kyslíkem pro všechny tkáně. Zhuštěná krev více zatěžuje srdce, sníží se průtok vlásečnicemi. Voda je důležitá jako hlavní složka při vylučování škodlivin ledvinami vznikajících při metabolických procesech. Voda je nejdůležitější složka pro termoregulační procesy a chrání organismus před přehřátím.

Voda zabezpečuje přísun potravy i odvod odpadu. Pokud zapomínáme pít, tělo je nuceno pracovat v nouzovém režimu. První postižené orgány, které na to doplácejí jsou ty, které mají na starosti separaci a vylučování odpadu z krve – játra a ledviny. Tyto dva orgány jsou velmi úzce propojeny. Pokud tělo dlouhodobě není schopno vylučovat toxiny, začne je ukládat. Jednou takovou skládkou toxinů v těle je lidský tuk. Je to nejvíce kontaminovaný (znečištěný) tuk v živočišné říši. Vyrovnají se mu snad pouze zvířata chovaná člověkem. Na deficit vody nás upozorní žízeň. Pokud tělo hlásí pocit žízně, je to už volání na poplach. S postupujícím věkem je totiž tento pocit stále slabší, staří lidé ho téměř neznají. Pití vody bychom si měli průběžně kontrolovat celý den. Čím více se krev zahušťuje, tím hůře se naše ledviny vyrovnávají s odpadními produkty. V jejich kanálcích se usazují soli, až vznikají ledvinové kameny. Pokud někdo zažije ledvinovou koliku, tj. uvolnění takového kamínku, dává si velmi dobrý pozor, aby dodržoval pitný režim.

Kdy a kolik máme pít?

Napít se hned ráno je velmi užitečné. Zjistíme, že se cítíme lépe, protože střeva se pročistí, organismus se přiměřeně zavlaží, postupně se promyjí ledviny a zlepší se krevní oběh.

Neznámo proč jsme se vlastně naučili jídlo zapíjet. Pití velkého množství tekutin během jídla však přináší řadu problémů – ředí trávicí šťávy a enzymy, splachuje část potravy ze žaludku do střeva dříve, než byla dostatečně natrávená, přivádí do žaludku vzduch, který způsobuje říhání. To vše má za následek nejen poruchy trávení, ale i zhoršené využívání energie. Proto je nejlepší přijímat tekutiny zhruba půl hodiny po jídle a nejpozději půl hodiny před jídlem.

Výběr nápoje je důležitý, nemá dráždit žaludek a má se dobře vstřebávat. Doporučená denní spotřeba tekutin je 30-35 ml na kg hmotnosti těla při běžném zatížení. Žízeň není správným ukazatelem kdy máme pít. Když už máme pocit žízně, je pozdě. Tehdy jsme už ztratili více než 2 % tekutin. Je lepší pít častěji v malých dávkách, než jednou a hodně, což by mohlo způsobit žaludeční potíže.

Čím hasíme žízeň?

Nápoje, které konzumujeme by měly mít určité vlastnosti. Zejména v létě nesmí být příliš studené. Chlazené až ledové tekutiny se v organismu chovají jako voda na rozpálené plotně – zasyčí a vypaří se. Vlažné nápoje procházejí tělem postupně a osvěží ho proto mnohem víc. Ledové nápoje kromě toho zhoršují trávení a mohou vyvolat i zánět sliznice žaludku.

Často saháme po chemicky zpracovaných tekutinách jako káva, čaj, limonáda, kola a alkoholické nápoje. Samozřejmě, všechny tyto vyjmenované nápoje obsahují i vodu. Jenže zároveň mají v sobě hodně škodlivé chemie, barvící a konzervační látky, umělá aromata, sladidla apod. Aby tyto látky mohlo naše tělo odstranit, potřebuje vodu. Často mnohem více vody, než je obsažena ve zmíněných nápojích. Alkoholické a kofeinové nápoje a silné černé čaje mají močopudný účinek a tyto nápoje organismus dehydrují. Navíc i k odstranění odpadních produktů jako kofein a alkohol potřebuje tělo hodně vody. Proto býváme často žízniví, přesto, že jsme několik hodin předtím vypili například litry piva. I bolesti hlavy, tíha a všechny příznaky „opice“ jsou následkem akutní dehydratace a překyselení organismu. Všimněme si také, že v některých kavárnách k objednané kávě automaticky dostaneme i deci vody nebo minerálky. Ke všem těmto „moderním“ nápojům je tedy třeba vypít i minimálně stejné množství vody.

Nápoje nesmí být také příliš přeslazené a husté. Litr coly obsahuje množství cukru, které se rovná 24 kostkám! Přeslazené limonády s více než 2,5 % cukru sice chutnají, ale příliš zatěžují žaludek a požadované osvěžení se nedostaví. Cukr zpomaluje vstřebávání vody a odebírá tělu tekutinu na své zpracování.

Pivo obsahuje látky, které podporují tvorbu žaludečních šťáv, ulehčují trávení, dodávají organismu vitamíny skupiny B a hořčiny, avšak pro každodenní pití je vzhledem k obsahu alkoholu nevhodné.

Mléko není nápoj. Je to potravina, která vyžaduje složité trávení. Vypité mléko se nejprve srazí na tvaroh, aby se mohly trávit mléčné bílkoviny. Právě tyto bílkoviny a tuky obsažené v mléce zpomalují vyprazdňování žaludku, a tím v něm zadržují tekutinu. Mléko tedy není proti žízni, nemělo by se používat jako nápoj, ale jako potravina.

Minerální vody mají své klady i zápory. Obsahují minerální látky, které potřebuje organismus na každém kroku. Jako běžný nápoj však není vhodné pít léčivé minerální vody, ani vody s vysokým obsahem sodíku. Je třeba rozlišovat vody k léčení a vody pro každodenní pití. Velmi přesycené nápoje oxidem uhličitým také nejsou vhodné, protože dráždí žaludek, překyselují organismus a bublinky vyvolávají tlak na bránici. Minerální vody je proto třeba střídat a kombinovat s vodou, bylinkovými a ovocnými čaji (bez aromat), nebo čerstvými šťávami bez konzervačních a chemických látek.

Jednoduchým ukazatelem zda dodržujeme správný pitný režim je ranní moč. Má být světlá a v dostatečném množství. Denně bychom měli vymočit minimálně 1 litr.

Navykněme si přijímat dostatek vhodné tekutiny ve správný čas! Vyzkoušejme si doma jakousi zpětnou kontrolu našeho pitného režimu. Hned ráno si připravme do větší nádoby „naši denní dávku (např. 2 litry) a snažme se toto množství do večera vypít. Musíme si uvědomit, že každá ztráta vody, pokud není vyrovnaná pitím, snižuje výkonnost a pocit dobré pohody, proto je nutné věnovat jí dostatečnou pozornost .