Nechci v pětapadesáti skončit na krchově!

Zajímá vás vaše zdraví?

Ne? Tož ještě nenadešel váš čas, tak rychle pryč!

Ano? Pak jste tu správně!

Nemám žádný zázračný lék, nemám schopnost vám vyléčit vaše neduhy, ale mohu vaše tělo dostat do stavu, kdy si samo poradí s vaší nemocí/nemocemi. Jistě už jste slyšeli, že tělo má schopnost samoléčby. Ano, je to tak, ale aby toho bylo schopno, musíme mu „trochu“ pomoct.

Pokud jste se již někdy zajímali o své zdraví, pak jistě víte, že základem není jen změnit životní styl a upravit jídelníček. To samo o sobě nestačí a popravdě, kolik z vás, co se touto cestou vydalo, vydrželo?

Něco o tom vím, vždy jsem snil o zdravém těle, o těle plném energie. Jo, jenže vždy jsem zůstal jen u snění a skutek, první krok nikde. Poznáváte se? Myslím, že mnoho z nás si říkalo, na to je dost času, začnu až…

Pravda je, že jsem nikdy do sebe necpal chemii, za celý život jsem měl jen jedenkrát antibiotika, a to jsem je ještě musel vysadit, protože mně neudělala dobře. Pravda taky je, že jsem do sebe občas lupl ibuprofen a podobné jedy a říkal jsem si, jak jsem svému tělu pomohl. Jo, prd a šišky pomohl.

Já a stravování? U nás byla nejoblíbenější zelenina bůček se zelím. :-) Slaninka na snídani, na oběd kus flákoty, na večeři něco lehčího, třeba škvarky. Pochutnáníčko, ale proč se člověk cítil pořád tak unavený? No jídlem to přece nemůže být, to ani náhodou. Přece nebudu žrát nějaké zrní či něco takovýho, což su kráva?

Obdivoval jsem vždy vůli sportovců, nebo lépe řečeno všech, co dokázali zvednout prdel z gauče a dělat něco pro své tělo i mysl, aniž by je někdo nutil. A u obdivování jsem taky zůstal. Nedej bože se rozběhnout na již přistavený autobus, kdepak, to si radši zapálím jednu cigárku a počkám na další spoj, no né?

Jako můj život, a věřím, že mnohých z vás, se řídil jen spěchem. Jíst ve spěchu, jíst rychle a jíst, co mi chutná, ne to, co by mi mohlo pomoct. Kdysi jsme trpěli jako lidstvo nedostatkem, proto máme teď pocit, že když jídlo je, tak je musíme do sebe rychle dostat.

Mnoho lidí si myslí, že vše napraví, když si koupí nějaké potravinové doplňky, že vše bude zase fajn. Ha, ale víte, že pokud tělu neumožníte zbavit se všech těch svinstev, co jste do něj léta rvali, tak je to k ničemu, jen vyhozené prachy? Víte, že pokud vaše tělo neprojde detoxikací a nebudete ho udržovat v zásaditém stavu, kdy pH Vašeho organismu se bude pohybovat kolem pH 7,2 a pH vaší krve bude 7,365, tak je vše na nic? Víte, že když začnete sportovat, tak zase budete mít problém s kyselinou mléčnou, kterou vaše tělo začne produkovat ve větší míře?

Co tedy Vaše potravinové doplňky dokáží? Dokáží vám pomoct třeba jen z 10 % jejich možného účinku, pokud máte tělo plné parazitů, pokud je vaše tělo jedna velká popelnice a pokud neudržujete tělo alkalické. To znamená, že 90 % vaší investice do potravinových doplňků jde kam? To máte, jako byste vzali 10 stokorun, jednu snědli a těch 9 hodili do popelnice.

Jak si tedy pomoci? Jak překonat ten odpor ke zdravé výživě, k pohybu? Co já vím? Jediné, co vím, je, že je potřeba jít pěkně pomalu a udělat ten první krok. Já ten krok učinil a nyní dokážu pomoct i vám.

Vždy jsem četl, že pokud je tělo zdravé, tak je mysl klidná, v pohodě, soustředěná, nápady se jen hrnou, člověk zvládne víc činností a přitom je míň unavený. Říkal jsem si, jasně, pěkná kravina a přitom jsem se pořád motal jak křeček v kolotoči. Pořád dokola jsem se vracel na začátek, a to i v osobním rozvoji. Copak moje tělo má co dočinění s tím, co se naučím? Přece mozek a tělo jsou dvě věci. Ne, všechno se vším souvisí! Podnikání souvisí s osobním rozvojem nebo růstem a osobní růst souvisí s Vaším tělem, a to ať již chcete, nebo nechcete.

Jsem teprve na začátku své cesty, a přitom již teď cítím velkou změnu, jednoduše se cítím skvěle. Nezakázal jsem si vše, co jsem jedl, nechodím denně běhat, ale pěkně pomaloučku měním své staré návyky a ten pocit je prostě skvělý. Nebojím se rozběhnout, prohnat pořádně syna, nestydím se vyměnit pult v oblíbeném řeznictví za pult se zeleninou a ovocem. Nic neuspěchám, ale co je důležité, je to, že vím, že z této cesty už necouvnu. Mám se rád a chci tady být ještě dlouho, nechci v pětapadesáti skončit na krchově, mám spoustu snů, které si chci splnit, a vím, že jen díky zdravému tělu si to budu moci dopřát. Záleží mně na mém synovi, na mé ženě, na mých přátelích a chci jim všem dopřát plnohodnotný život, ale to tu musím jaksi být, a hlavně jim jít příkladem, ukázat, že i ten největší nepřítel zdravého životního stylu se může vzpamatovat.

Pokud byste rádi šli touto cestou společně se mnou, tak mě neváhejte kontaktovat. Napište mi e-mail, zavolejte mi na telefon, navštivte mne u mě doma, pošlete holuba, prostě jakákoliv komunikace je vám blízká, použijte ji.

Těším se na vaše reakce, názory, mejly, telefony…

Mějme se rádi, s úctou k vám,

Roman Sobotka

Email: onlinekomunikace@gmail.com

Telefon: 606 150 507

Líbí se Vám můj článek? Klikněte na „To se mi líbí“, sdílejte ho na Facebooku nebo jiných sociálních sítích, diskutujte o něm zde v komentářích.